Kora et le Mechanix & I. a V. Havlovi : Excursin Animato /// I. a V. Havlovi : Vánoční hvězda

Kora et le Mechanix & Irena a Vojtěch Havlovi:
Excursin Animato

Průnik křehké akustické hudby do světa experimentální elektroniky

Irena Havlová: viola de gamba alt, piano, tibetské mísy

Vojtěch Havel: viola de gamba tenor, violoncello, tibetské mísy
Michal Kořán: sampler, elektronika
Filip Homola: syntetizér, elektronika

Excursin Animato je hudební experiment spojující dva odlišné hudební světy. Křehká akustická hudba Ireny a Vojtěcha Havlových se proplétá skladbami experimentální elektroniky Kora et le Mechanix. Čtveřice hudebníků společně putuje mapou zvuků, hledajíc společné souznivé rovnoběžky a poledníky. Musica poetica - excurse do zvukomalebných krajin.

Kora et le Mechanix
Duo produkující ambientní elektroniku tvoří Michal Kořán a Filip Homola. Oba za více než 20. let prošli řadou známých tuzemských kapel (Pavel Richter Band, Paprsky ing. Garina, Zapomenutý orchestr Země snivců, …). Michal Kořán se věnuje i hudbě pro divadla, za níž získal na Slovensku cenu za nejlepší scénickou hudbu sezóny 2003-2004. Kora et le Mechanix debutuje v roce 2006 deskou Excursin, kterou v Praze pokřtil laptopový král Fennesz. V témže roce vystupují jako předkapela projektů Biosphere a Triosk. V následujícím roce vychází album remixů Excursin Forte, na které přispěli svými remixy čeští a slovenští umělci (Hypnotix, Miou Miou, Nika 77, Elektrabel, Sonority, Neutrino, …). Projekt Excursin
Animato s Irenou a Vojtěchem Havlovými je uzavření trilogie projektu Excursin a představí skladby z tohoto alba v poloakustické podobě.

_________________________________________________

Irena a Vojtěch Havlovi:
Vánoční hvězda

Irena a Vojtěch Havlovi - zpěv, violy da gamba, tibetské mísy a zvonky

Manželé Havlovi nám představí citlivé autorské úpravy známých koled
a adventních písní v netradičním a minimalistickém duchu.

Dnes již legendární světoběžníci Irena a Vojtěch Havlovi pořádají vánoční koncety už řadu let. Se svými violami da gamba (a občas také tibetskými mísami a zvonky) nikterak neomezují své hudební myšlení, zároveň ale prvořadě ctí podstatu lidových koled, které interpretují jak s maximální věrností, tak ve výrazných, ale přesto citlivých úpravách. Většina koled nicméně stojí typem interpretace kdesi mezi těmito ‘extrémními’ póly a je zachována jejich klasická struktura, podmalováním zpěvu přece jen nepříliš obvyklým zvukem gamb, pohybujících se v minimalistických, ale emotivně působivých pavučinách, dostávají velmi zvláštní rozměr.


Počátek vzájemné spolupráce Ireny a Vojtěcha Havlových se píše od pol. 80. let, kdy vznikla experimentální formace Capella Antiqua e Moderna. Sdružení velmi jistě provádělo díla evropské klasické hudby od renesance až po současnost a Havlovi zde s úspěchem rozvíjeli svoje nevšední pojetí tradičních i novodobých skladebných technik a interpretačních postupů. První období jejich tvorby ukončuje rok 1990, kdy intenzivně spolupracovali s písničkářem Oldřichem Janotou a započala nová etapa jejich samostatného uměleckého zrání.

V 1. pol. 90. let manželé Havlovi postupně třikrát navštívili Indii a inspirováni její lidovou a duchovní hudbou vytvořili autorský komplet 4 CD. Na téma duchovního života Indie také natočili 2 autorské filmy (Agni, Maha Rudra Yagya). Ve filmových projektech i nadále pokračovali a výsledkem jejich práce byl hudebně vizuální projekt Tajemná gamelánie. Na poli kinematografického umění se Irena a Vojtěch Havlovi v průběhu následujících let prezentovali ještě několikrát, např. hudbou k celovečerním filmům Cesta pustým lesem Ivana Vojnára a Hranice stínů Martina Millera. Do jejich tvorby spadá také velké množství scénické hudby k televizním či divadelním inscenacím. Od roku 1990 počali Havlovi tříbit svůj osobitý hudební výraz a výsledkem těchto hledání je řada profilových CD. Intenzivní koncertní aktivita ve 2. pol. 90. let je zavedla do mnoha koutů Evropy, Kanady i USA. Společně s avantgardními výtvarníky a divadelníky Petrem Niklem a Janou Svobodovou se v rámci představení Slunovrat podívali i do Afriky a Japonska.

Havlovi spolupracovali s celou řadou vynikajících tuzemských
i zahraničních osobností jakými jsou bubeník Alan Vitouš, kytarista Tony Ackerman, flétnista Jiří Stivín, hráč na šakuhači Vlastislav Matoušek, ale také tanečníci Karel Vaněk a Eva Černá či výtvarník Radek Pilař. Dlouhé meditační plochy jejich hudby inspirované východním myšlením i ona elektrizující forma komunikace umělců při živých vystoupeních má za následek to, že sama kritika neví kam přesně jejich tvorbu zařadit. Výrazový rozptyl používaných vyjadřovacích prostředků bývá totiž u manželů Havlových ve většině případů natolik rozmanitý, mnohotvárný a hlavně neustále se proměňující, že jakýkoliv pokus o alespoň rámcové slovní zachycení podstaty jejich muzikantského dialogu za konkrétní skutečností nutně pokulhává. Jejich hudba v sobě nese nádech poetičnosti a inspirace neevropskými kulturami je v ní velmi patrná. Manželé Havlovi berou svou uměleckou tvorbu jako poslání a svou hudbu jako dar, kterým předávají mírumilovné duchovní poselství.